Když jsem se vrátila z konference z Německa a udělala jsem rozhodnutí, že LR bude má priorita, trvalo to celé dva roky, než se mi podařilo wellness, mé původní podnikání, prodat. Moje wellness nebyla jen finská sauna. Byly to i drahé přístroje na neinvazivní formování postavy, lifting obličeje, svého času také kavárna a vinotéka s vinným sklepem pro firemní akce.

Prodej wellness znamenal v mém životě velkou věc. Před tímto rozhodnutím probíhalo mnoho vnitřních rozhovorů, okolí mě nechápalo. Dnes – 31. března – je to přesně 3 roky, kdy jsem předala stroje, klientelu a zaměstnance nové majitelce a mohla jsem zahájit novou etapu svého života.

Moje cesta k úspěchu začínala slibně

Ve wellness jsem začala pracovat v necelých 18 letech. Bylo to rodinné podnikání. Postupem času jsem dostávala na starost více záležitostí, padala na mě větší zodpovědnost i kompetence, až jsem se stala jednatelkou, pak spolumajitelkou firmy a nakonec i nemovitosti („bohužel” díky úvěrům v bance).

To všechno se odehrálo do mých 23 let, kdy jsem ještě měla nasazené růžové brýle. Práci ve wellness jsem milovala, celkem jsem tam strávila téměř 10 let. A dávala jsem do toho všechno. Neměla jsem typický studentský život, nejezdila jsem na dovolené. Všechno klapalo, měli jsme plno, klientky byly spokojené. Problém byl ale právě v rodinném podnikání, nerozdělení pravomocí ve firmě a financí.

V LR jsem byla rok neaktivní

Během té doby mi díky studiu na vysoké škole přišla do cesty příležitost LR. Tehdy mi bylo 22 let a byla jsem nadšená, protože to najednou bylo úplně něco jiného. Možnost kariérního růstu, soutěživost, neomezené možnosti, pozitivní lidé, kteří mi podávali pomocnou ruku, a já velmi rychle pocítila, jaké je to být úspěšná a za svou práci dostat adekvátně zaplaceno, mít své vlastní auto a mnoho dalšího. Hlavním impulsem bylo to, že tvořím něco dlouhodobého, co má smysl.

Během let se ve wellness bohužel nic neměnilo. Sice nám to šlapalo, ale dluhy začínaly být velké. Pořád jsem si říkala, že ještě rok a věci se dají do pořádku. Až takhle uplynulo několik let. Wellness mě už přestávalo nabíjet energií a začalo spíš ubíjet. Během té doby jsem byla v LR téměř rok neaktivní. Po promocích mě ale namotivovala nominace na GLC v Německu, kam jsem chtěla jet. První taková akce za dobu mé LR kariéry. A tak jsem se zase pustila do práce.

Hlavní argumenty pro a proti

Po akci v Německu, kde byla vyhlášena dovolená do Rio de Janeiro, jsem si doma sedla, vzala papír a napsala jsem si všechna pro a proti.

Investice

Wellness – Milionové, které bylo potřeba každý měsíc splácet, ať se dařilo, nebo ne.

LR – Téměř žádné, když nepočítám pár letáčků a kávičky na schůzkách. Produkty jsem stejně vždy používala, ačkoliv třeba od jiné firmy. Tudíž možnost dostat se do finančních problémů žádné.

Zaměstnanci

Wellness – Neustálý problém s obsazením směn v sezóně, s tím najít kvalitní lidi. Mimo sezónu bylo zase nutné jim vymýšlet práci. Samozřejmě náklady s tím spojené. A když se nenašel nikdo, kdo by šel na směnu, šla jsem já. Když nebylo dostatek peněz, nedostala jsem já.

LR – Při první prezentaci se mě můj sponzor zeptal, jestli si dokážu představit, že mám 100 lidí, kteří pro mě/se mnou dělají a já je nemusím platit. Zcela upřímně jsem odpověděla, že ne. Dnes mám v týmu kolem 1 000 lidí, které platí firma podle přesně daného spravedlivého systému. A co víc? Platí i mně.

Pasivní příjem

Wellness – Žádný. Klientka přijde, zaplatí. Když je spokojená, přijde a zaplatí znovu. Dnes, 3 roky po prodeji, nemám ani korunu z žádného ošetření, ačkoliv jsem třeba klientky získala já.

LR – Z klientek, které jsem zaregistrovala už ve wellness, mám dodnes provizi, pokud si něco objednají nebo pokud jsou aktivní. Tady je ten rozdíl, že práci uděláte jednou, ale odměnění jste už vždy.

Čas – otevírací doba

Wellness – Otevírací doba byla daná a protože jsem často měla směnu, musela jsem tam být. Nemohla jsem si odskočit nakoupit, zacvičit si. Navíc jsem dodělávala věci i mimo otevírací dobu.

LR – Otevírací doba je taková, jakou si ji udělám. Moje je široká, ráda pracuji i z doma za počítačem, nevadí mi schůzky v pozdějším čase. Ale když nechci nebo nemůžu – nemusím. Když si potřebuji něco zařídit, prostě si to zařídím. Když nechci vycházet z domu, nevycházím.

Dovolená

Wellness – Neexistovala. Jednak nebylo dost možné, aby wellness beze mě fungovalo. A jednak jsem všechny vydělané peníze dávala zpět do podnikání. Vím, že v daném čase bych si dovolenou ani neužila, nedokázala bych vypnout.

LR – Díky programu mi LR už několik luxusních dovolených zaplatilo (třeba v Portugalsku nebo na parníku po Středozemním moři). Navíc můžu pracovat i z pláže, být na telefonu, poradit a nic se nestane, když jsem pryč. Dovolenou si můžu užít naplno.

Rodina

Wellness – Je mi 30 let a určitě plánuji rodinu. Když jsem měla po operaci s kolenem a byla jsem 6 týdnů doma, pochopila jsem to. Jenže s wellness to nešlo dohromady. Nebylo to tím, že by tam byli špatní lidé, ale neměli pravomoce, byli tam párkrát týdně a vše viselo na mně. Neuměla jsem si představit, že bych si v klidu užívala mateřskou a do toho úspěšně vedla takový podnik.

LR – Zpočátku to je o pořádné aktivitě, ale když ji vyvinete, můžete z toho potom čerpat. Když například nemůžete (zranění, nemoc) nebo nechcete (přijde jiná priorita), zvládnete to z velké části vést z domu. Vyzkoušela jsem si to při mé tříměsíční „mateřské“ se štěňátky.

Rozhodnutí padlo

Po tomto vyhodnocení jsem zvažovala tři situace: věnovat se stále obojímu, jen wellness, nebo jen LR. Dospěla jsem k závěru, že když budu dělat obojí, nikam se neposunu a nic se nezmění ani v jednom podnikání. Věnovat se jen wellness jsem zkoušela několik let. A tak jsem se rozhodla dát LR prioritu číslo jedna.

Znamenalo to především to, že jsem ve wellness přestala být fyzicky na směnách. Takže z 200-300 hodin měsíčně byla rázem nula. Ráno před schůzkami a večer po schůzkách jsem se tam stavovala všechno zkontrolovat a udělat potřebné věci. Bylo to velmi náročné, ale věděla jsem, že se to do budoucna projeví. A také jsem začala dělat všechno pro prodej wellness (přístrojů, nemovitosti, provozu). Od tohoto rozhodnutí to celkově trvalo dva roky.

Jaký to byl pocit?

Když jsem své rozhodnutí prodat wellness vyslovila nahlas, několikrát jsem v něm seděla, rozhlížela se okolo a říkala si, že to je přece moje miminko, moje dítě, které tu tolik let piplám, a teď ho někomu jen tak prodám. Kolikrát mi vyhrkly slzy. Pak jsem si ale uvědomila, že momentální situace je neúnosná a já nejsem šťastná.

Bylo to tak správně

Teď, když se mě někdo zeptá, jestli toho nelituji, bez váhání odpovídám: „NE”. Já v životě nelituji ničeho. Ani toho nejhoršího, co se mi stalo. Beru to jako zkušenost a o zkušenostech se říká, že jsou k nezaplacení (i když jsem za ně zaplatila hodně peněz :-D). Vím, že kdyby se tyto věci neudály, dnes nejsem tam, kde jsem. Možná bych dále seděla na recepci a říkala si: „Ještě rok”. 

Ráda bych dodala, že způsob, jakým to tu popisuji, je můj postoj k danému druhu podnikání. Neznamená to, že je špatné, že někomu jinému nevyhovuje. Je potřeba si uvědomit, že každý jsme jiný typ a v životě nás inspirují jiné věci. V době svého rozhodnutí to fungovalo, všechno bylo vymyšlené. A já si uvědomila, že teď přichází čas to předat někomu, koho bude bavit každý den přijít, sednout si tam, popovídat si s klientkami a udržovat fungující wellness. Mě naopak baví výzvy, vytvářet něco nového, neomezené možnosti. Proto mě tolik fascinovala příležitost LR.

Život před prodejem a po prodeji

Ať už jsem byla ve wellness, nebo dělám LR, svou práci vždy miluji a dělám pro ni všechno. Rozdíl je v tom, že předtím jsem byla svázaná k jednomu místu, byly tam limity, kolik jsem schopná pojmout klientů denně, tedy vydělat peněz. S vyšším obratem se pojily i vyšší náklady. Problém představovaly odlišné názory na podnikání v rodině – mezi spolumajiteli. Když se na to dívám zpětně, nikdy jsem nebyla adekvátně ohodnocena za práci, kterou jsem tam dělala.

Ve wellness jsem byla na všechno sama, v LR mám úžasný tým lidí, kteří také dělají něco navíc, aby si vytvořili svou lepší budoucnost. A tvoříme ji společně.

Jsem zcela svobodná

Dnes, když žiju LR, jsem pro sebe naprosto svobodný člověk. Pracuji si, kdy chci, kde chci, s kým chci, nejsem na nikom závislá, peníze chodí takové, o kterých se mi nikdy ani nezdálo, cestuji a do toho mám doma 4 německé dogy, kterým se věnuji.

Když porovnám téměř 10 let ve wellness a nyní 3 roky v LR, ani se porovnat nedají. Občas si říkám, že je škoda, že jsem nezačala dříve, že jsem to rozhodnutí neudělala dříve. Ale všechno má svůj čas. A já vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí, a věřím, že můj příběh inspiruje druhé, že lidem z mého týmu pomohu také „změnit život“ a žít LR svobodný život. A společně půjdeme naší společnou Via Elite.